15. 8. 2012

Sto dní Putinové vlády: Od Ameriky k Číně

Na začátku svého třetího prezidentského období věnoval Vladimir Putin větší pozornost vnitřní politice, nikoli zahraniční. K tomuto závěru dospěli experti při hodnocení prvních sto dnů nového ruského prezidenta. Současně ale byly v mezinárodních vztazích vytýčeny globální změny, přičemž nikoli díky nějakým prudkým krokům, ale prostřednictvím politické rétoriky.




Během prvních 100 dnů navštívil prezident Vladimir Putin oficiálně 11 zemí, včetně Německa, Francie, Velké Británie, Mexika a Izraele. Experti zdůrazňují, že na mezinárodní scéně mění Putin priority a pozornost, kterou věnuje předpokládaným partnerům, rozděluje jinak.

To nejzajímavější se odehrálo na začátku nového Putinova prezidentského období, kdy se rozhodl, že nepojede na summit G8 do Camp Davidu, soudí expert na zahraniční politiku Jevgenij Vojko.

„Vladimir Putin tím dal najevo, že vztahy s USA se nebudou rozvíjet takovou rychlostí a tak výrazně, jak tomu bylo za Dmitrije Medvěděva. Přinejmenším se bude za Vladimira Putina jako prezidenta rétorika ve vztazích s USA měnit. A ta skutečnost, že na summit jel Dmitrij Medveděv, je signálem toho, že právě tato oblast bude spadat do kompetence bývalého prezidenta a nyní premiéra“.

Jednání s prezidentem Obamou Vladimir Putin přece jen uskutečnil, nikoli však na území USA nebo Ruska, ale v Mexiku, během summitu G20. Tak dal najevo, že spolupráci s USA v žádném případě neodmítá, tento směr ale přestal být pro Rusko prioritním. Putinova zahraniční politika bude v první řadě zaměřena na Asijský region, - soudí Jevgenij Vojko:

„Na tomto směru můžeme mluvit jak o Číně, tak i o zemích Střední Asie. Patří sem Kazachstán a Uzbekistán, a právě tyto země navštívil Vladimir Putin na začátku června. V případě s Čínou šlo o to, že je třeba potvrdit spolupráci Ruska a Číny v aktuálních otázkách zahraniční politiky, především v těch, které se týkají íránských jaderných spisů a syrského problému. Bylo maximálně důležité ukázat, že určité ochlazení, které se dalo pozorovat mezi našimi zeměmi, se týkalo dodávek energetických zdrojů a konkurence mezi Ruskem a Čínou ve Střední Asii, v globálních otázkách jsou ale pozice totožné. A společně se mohou Rusko a Čína stát protiváhou pro západní blok“.

Zvláštní zájem projevili západní politologové o prohlášení Vladimira Putina o tom, že v nejbližší budoucnosti bude Rusko aktivněji prosazovat na mezinárodní scéně politiku tak zvané měkké síly (soft power). Ta předpokládá prosazování národních zájmů nikoli cestou silového nátlaku, ale prostřednictvím zaměřování zájmu a sympatií k zemi, k její kultuře a k intelektuálnímu dědictví.

Zdroj: http://czech.ruvr.ru

Žádné komentáře:

Okomentovat