27. 10. 2012

USA a Írán se dohodly na uskutečnění oboustranného "jaderného" rozhovoru po volbách

Spojené státy a Írán poprvé souhlasily s uskutečněním oboustranného jednání o íránském jaderném programu, uvádí noviny "New York Times," a úředníci Obamovy administrativy. Jednání by se mělo uskutečnit bezprostředně po prezidentských volbách v USA.



  

Vysocí íránští představitelé trvají na tom, aby se rozhovory konaly po amerických volbách, "když řekli svým americkým partnerům, že chtějí vědět, se kterým americkým prezidentem budou vyjednávat," píše "The Times."

Několik hodin poté, co se tato zpráva objevila na internetových stránkách "The Times" ji Bílý dům popřel. "To není pravda, že se Spojené státy a Írán dohodly na oboustranných jednáních, nebo jakémkoli zasedání po volbách v USA," píše se v tiskovém prohlášení Rady pro národní bezpečnost Tommyho Vaytora.

Pokud je to pravda, pak této dohody, údajně naplánované na dobu po volbách, s nadějí na větší volnost při jednání pro dosáhnutí urovnání v druhém funkčním období Obamy, bylo dosaženo po "intenzivních tajných rozhovorech mezi USA a íránskými úředníky."

Vzhledem k prohlášením prezidentského kandidáta Republikánské strany Mitta Romneyho o tom, jak to bude s Íránem (ještě tvrdší sankce a menší využívání diplomacie) není jasné, zda jednání budou probíhat i v případě vítězství Romneyho. I v případě, že se jednání přece budou konat v případě Obamova vítězství, je nejasné zda budou produktivní. Jednání by byla velmi obtížná i po celé první Obamovo předsednictví.

Nejblíže k urovnání byly obě strany v průběhu transakce o ukončení 20% obohacování uranu Íránu a výměně obohaceného uranu za zahraniční palivové články. Írán zpočátku odmítl dohodu, ale pak neochotně souhlasil, když se do jednání připojily Brazílie a Turecko. V té době však Obamova administrativa odmítla ústupky Íránu a přiběhla raději k sankcím.

Většina tzv. diplomacie s Íránem "byla založena na zastrašování, hrozbě nelegálního vojenského zásahu, jednostranných "ochromujících" sankcích, sabotáží a mimosoudních vraždách nejskvělejších mozků Íránu" - píše Reza Nasri, v "Tehran Bureau" programu PBS Frontline. Tato taktika zmařila veškeré naděje na vyřešení problémů.

Po selhání jednání v roce 2009 a 2010, když Obama odmítl tutéž dohodu, schválení které požadoval po Íránu, jak napsal profesor Stephen Walt z Harvard University, íránské vedení "má dobrý důvod se domnívat, že Obama není podle definice důvěryhodným." Bývalý analytik CIA Paul Pillar souhlasí s tím, že Írán má "dobrý důvod", domnívat se, že "hlavním zájmem Západu je změna režimu."

Zdroj : http://news.antiwar.com



  

Žádné komentáře:

Okomentovat