1. 12. 2012

Lukašenko obvinil MMF z politikaření, žádá po fondu 3,5 mld. USD

Minsk - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko obvinil Mezinárodní měnový fond (MMF) z politikaření a vyzval jej, aby zemi zpřístupnil nový úvěrový program v objemu 3,5 miliardy dolarů (asi 68,3 miliardy Kč). Nahradil by tak předchozí pomoc, kterou fond po neshodách s běloruským vedením v roce 2010 ukončil. Lukašenko to řekl v obsáhlém rozhovoru, který poskytl agentuře Reuters.




  

Bělorusko, jakožto bývalá sovětská republika, se zotavuje z platební krize a dopadů následné devalvace měny. Země má příští rok splatit větší část zahraničního dluhu a tento týden chce u asijských investorů sondovat případný zájem o běloruské eurobondy.

Lukašenko je prezidentem od roku 1994 a v zemi, jejíž ekonomice dominují státní podniky, zatím umožnil jen hrstku tržních reforem. Prezident řekl, že Bělorusko splnilo všechny dohody, které s měnovým fondem uzavřelo, a nyní jedná o novém úvěrovém programu. Lukašenko ale prý chce, aby měnový fond přestal k Bělorusku přistupovat politicky.

"Pokud je MMF čistě finanční a hospodářskou organizací, pak se s ním dohodneme. Pokud bude politikařit, pak ty rozhovory potrvají dlouho," řekl Lukašenko. "Jakmile se MF v přístupu k Bělorusku oprostí od politických klišé a politických kritérií, dosáhneme dohody během 24 hodin," poznamenal prezident.

Běloruské úřady tvrdí, že MMF záměrně zdržuje schválení nového programu, který by nahradil předchozí úvěr za 3,5 miliardy eur. Fond jej v roce 2010 ukončil kvůli tomu, že se citelně zhoršily vztahy mezi Běloruskem a Evropskou unií.

Lukašenko také hovořil o plánech, které má jeho země s klíčovými podniky. Je mezi nimi i Belaruskali, což je klíčový producent uhličitanu draselného, jinak také potaše. Ten se používá v zemědělství jako hnojivo a Belaruskali má asi 15 procent celosvětového trhu. Kontrolní podíl ve firmě drží ruský rival Uralkali, Bělorusko ale nabízí část firmy i zájemcům z Číny, Indie a dalších zemí, včetně evropských či arabských.

Lukašenko si Belaruskali cení na 30 až 32 miliard dolarů (asi 582 až 624 miliard Kč). Prodat je ale ochoten pouze menšinový podíl. Moskva, která má vliv na Uralkali, a zprostředkovaně tedy i na Belaruskali, po Lukašenkovi chce, aby svou představu o ceně firmy změnil.

"O Belaruskali se hodně mluví. My jsme připraveni firmu zprivatizovat, musíte ale zaplatit. My jsme cenu vyčíslili na 30 až 32 miliard dolarů," odmítá Lukašenko žádosti, aby cenu snížil. Největší producenti potaše jsou v Rusku, Spojených státech a Kanadě.

V otázce nákupu ropy Lukašenko poznamenal, že jeho země se možná znovu obrátí s žádostí na Ázerbájdžán a Venezuelu, pokud nebude schopna do konce roku si zajistit dalších čtyři až pět milionů tun od svého hlavního dodavatele, což je Rusko. Právě čtyři až pět miliard tun představuje objem ropy, která by měla Bělorusku příští rok chybět. Rusko nabízí 18 milionů tun, zatímco Minsk žádá 23 milionů.

"My jsme se s Ruskem dohodli na všem, kromě dodávek ropy v objemu čtyři až pět milionů tun," připustil běloruský prezident. Letos má Rusko dodat asi 21,5 milionu tun ropy a Lukašenko doufá, že se s ruskými činiteli dohodne, aby na příští rok objem dodávek zvýšili. Bělorusko ropu z Ruska zpracovává ve svých rafineriích a pak ji vyváží. Peníze z prodeje ropných produktů jsou pro Bělorusko cenným zdrojem deviz.

Zdroj : http://www.financninoviny.cz


  

Žádné komentáře:

Okomentovat