24. 2. 2013

Vlastnění půdy, nová forma neokolonialismu

Byznys bohatých zemí se záborem půdy ve Třetím světě vytvořil podle vědců novou formu neokolonialismu.




  

V roce 2010 si trader z Wall Streetu koupil v Jižním Súdánu, kde právě probíhala mnohaletá genocida, od jednoho z mafiánských generálů úrodnou půdu o výměře 0,4 miliónu hektarů. V této oblasti ale lidé umírali hladem, což ovšem traderovi nijak nevadilo. Později pomohli tomuto území k nezávislosti a zahájili export zemědělských potravin ze země: "To je Afrika", řekl obchodník s hladem udivenému reportérovi: "Celá oblast je jedna velká mafie a já jsem teď její hlavou."

V poslední dekádě razantně stoupl počet zemí, které vykupují ve Třetím světě ve velkém nejen přírodní zdroje, ale i zemědělskou půdu. Podle nevládní organizace Oxfam International se zábor půdy (land grabbing) týká až v 60 % oblastí, které mají trvalé problémy s potravinovou soběstačností. A navíc 2/3 těchto kořistníků zde produkují pouze potraviny určené pro světový trh, ale ne pro domácí obživu. Na grafu vidíte poměr zabavené vody, kterou v různých zemích zabavují kořistníci pro obdělávání svých investic. Zemědělství spotřebuje v těchto oblastech 86 % veškeré vody. Většina z ní jde na neokoloniální exploataci. Graf ukazuje nepoměr zabavené vody pro kořistění zemědělských zdrojů a objektivní potřebu vody pro zdejší obyvatele (červená čára).


Nejde tedy jen o půdu, ale rovnováhu celého ekosystému. Podle agentury Oxfam ničí zábor půdy celé oblasti. Světová banka nijak nereagovala na apel Oxfamu, aby tyto nelidské investice omezil.

Nedávná studie americké akademie věd, tj. National Academy of Sciences (PNAS) charakterizuje toto kradení zemědělské půdy jako "novou formu kolonialismu". Investoři ze zemí jako USA, Čína a Velká Británie zabírají půdu ve Třetím světě "alarmujícím tempem", praví studie. Často přitom ničí místní malé farmáře a ohrožují život zdejší zemědělské populaci.

Nejčastějšími investory jsou private equity funds, universitní nadace, penzijní a hedgeové fondy, biotechnologické firmy jako Monsanto a další investoři. Ekonomika a nulový zisk v bankách nutí virtuální peníze, aby za znehodnocené dolary nakoupily cokoliv, co nese aspoň nějaký zisk. Jak vidno, za jakoukoliv cenu. Celkově hladoví v oblastech záboru půdy kolem 1 miliardy obyvatel.

Výtah ze studie pod názvem Global land and water grabbing vydanou v žurnálu Americké akademie věd najdete zde.

Zdroj : http://news.e-republika.cz


  

Žádné komentáře:

Okomentovat