4. 3. 2013

Stručný průvodce světem GMO

Zkratka GMO (Genetically Modified Organisms) označuje geneticky modifikované (tj. vylepšené) organismy: rostliny i živočichy. Politicky nekorektní a vtipný cartoon ke GMO kukuřici typu BT od dr. Vandany Shivy ukazuje způsob produkce těchto plodin a s nimi spojená nebezpečí pro člověka, zejména resistanci proti antibiotikům.




  


Z plodin se nejběžněji pěstuje geneticky modifikovaná sója, kukuřice a bavlna a to po celém světě. Mezi největší pěstitele GM plodin patří USA (66,8 milionů hektarů), Brazílie (25,4m ha), Argentina (22,9m ha), Indie (9,4m ha) a Kanada (8,8m ha). Přehled pěstovaných ploch s GMO najdete zde.

Mapa států pěstujících geneticky modifikované plodiny (2010)
Evropské země naopak podléhají poměrně přísným omezením na pěstování GMO plodin. Nicméně kvůli nedostatku vlastních zdrojů je Evropa závislá na jejich dovozu a to právě ze zemí s největším procentem pěstování GMO plodin (viz výše). Dováží se především sója, kukuřice, řepka, bavlník a další plodiny sloužící jako důležitá složka do krmiv pro hospodářská zvířata. Kukuřice a řepka jsou navíc schválené i pro výrobu potravin. Přehled v Evropě pěstovaných GMO plodin najdete zde

GMO plodiny v ČR


Údaje pro Českou republiku platné pro rok 2012 uvádějí pěstování jediné GM plodiny - kukuřice na celkové výměře plochy cca 3050 ha (42 pěstitelů), což ukazuje na pokles o 39,85 % oproti roku 2011 (65 pěstitelů). Informativní článek najdete zde a dole reprodukujeme mapy vysetých GMO plodin na našem území.


GMO v ČR
V rámci "polních pokusů", které jsou určeny především pro výzkum a vyžadují dodržení přísně stanovených podmínek, jsou v v ČR povoleny tyto plodiny: GM kukuřice, brambory, len, hrách, tabák, slivoň, ječmen a cukrová řepa.

Zdravotní důsledky GMO pro člověka


Tato debata je poznamenána ideologií a lobbystickým vlivem firem jako Monsanto a jiných, které přímo financují vlastní výzkum a nepřímo financují i různá univerzitní centra, která pak působí zdánlivě jako nezaujatí vědečtí pracovníci a uklidňují veřejnost. Na druhé straně najdeme odpor anti-GMO aktivistů, kteří často citují ve svůj prospěch vědecky nepodložené zprávy a studie.

Příklad podložené toxikologické studie najdete v časopise Reproductive Toxicology. Studie se zabývala 30 těhotnými ženami a 39 ženami, které přišli na sterilizaci v Centre Hospitalier Universitaire de Sherbrooke (CHUS) v Quebecu. Žádná z nich nepracovala nebo nežila s partnerem pracujícím v kontaktu s pesticidy. Toxin Cry1Ab, který je produktem GMO plodin, byl detekován v 93 procentech mateřských a 80 procentech plodových vzorků krve, a v 69 procentech testovaných vzorků u netěhotných žen. Tím padl mýtus šířený producenty GMO, že upravené toxiny jsou spolehlivě ničeny v lidském trávícím traktu.

Naopak hojně citovaná francouzská studie o zvýšeném výskytu rakoviny (viz tento český článek) byla samotnými francouzskými vědci prohlášena za nevěrohodnou. Tato vědecká studie se objevila v roce 2012 a publikoval ji tým vedený biologem Gilles-Eric Séralinim. Studie je založena na dvouletém sledování 200 krys; některé byly krmeny GMO kukuřici firmy Monsanto, jiné pily vodu s přidaným stopovým množstvím chemického přípravku Roundup (Monsanto), který patří k světově nejpoužívanějším herbicidům. Výsledky ukázaly čtyřikrát vyšší úmrtnost a 80% nárůst rakoviny u krys krmených GMO v porovnání s kontrolním vzorkem krys, které byly krmeny běžnou non-GM kukuřicí. Francouzská akademie věd nařídila přezkoumání výsledků a studie byla prohlášena za zaujatou a nevědeckou.

Zdroj : http://news.e-republika.cz


  

Žádné komentáře:

Okomentovat