12. 6. 2013

Rozhovor prezidenta Assada pro libanonskou al-Manar TV

Přinášíme český překlad rozhovoru prezidenta Bashara a-Assada pro libanonskou televizi Al-Manar.




  

AL-MANAR Ve jménu Alláha, milosrdného, soucitného, Salam Alaikum. Krveprolití v Sýrii pokračuje, nepolevuje. To je jediná neměnná věc, ve které je jen malý rozpor mezi těmi, kteří jsou loajální k syrskému státu, a kteří jsou proti němu. Nicméně, není žádná obvyklá příčina pro další neměnné stavy a detaily dva roky současné krize. V této době toho hodně bylo řečeno o hrozícím pádu režimu. Termíny byly stanoveny a nedodrženy a všechny ty sázky byly prohrány. Dnes jsme tady v srdci Damašku a užíváme si pohostinnosti prezidenta, který se stal zdrojem zděšení mnoha jeho oponentů, kteří stále nejsou schopni pochopit rovnice, které nadělaly paseku v jejich výpočtech a zabránily jeho vypuzení ze syrské politické scény. Tento nepříjemný a neočekávaný výsledek narušil jejich schémata a komploty, protože nebrali v úvahu jednu zřejmou otázku: co se stane, když režim nepadne? Co když prezident Assad neopustí syrskou scénu? Samozřejmě, neexistují jasné odpovědi a výsledkem je spíše odvedení pozornosti, zabíjení a krveprolití. Dnes se hovoří o kritickém okamžiku pro Sýrii. Syrská armáda se přemístila z obrany do útoku a dosáhla jednoho úspěchu za druhým. Souběžně, stagnující diplomatické vody byly otřeseny diskusí o konferenci Geneva 2, která se stala současným tématem v prohlášeních všech stran. Je zde mnoho otázek, které potřebují odpověď; politická řešení, sahající k vojenské možnosti, aby rozhodly o výsledku, přímé vměšování se izraelského nepřítele s proudem událostí současné krize, nové rovnice na Golanských výšinách, vztahy s oponenty a přáteli. Jaký je plán syrského vedení dostat se ven ze složité a nebezpeční krize, jejíž důsledky se začaly přelévat do sousedních zemí? Je naším velkým potěšením položit tyto otázky dnes prezidentu Bashar al-Assadovi. Salam Alaikum, pane prezidente.

PREZIDENT ASSAD Salam Alaikum. Jste vítáni v Damašku.

AL-MANAR Pane prezidente, jsme v srdci Paláce lidu, dva a půl roku v syrské krizi. Kdysi se sázelo, že prezident a jeho režim budou svrženi během týdnů. Jak jste zvládl překazit ta spiknutí vašich oponentů a nepřátel? Jaké je tajemství neoblomnosti?

PREZIDENT ASSAD Je v tom zapojeno několik faktorů. Jeden je syrský faktor, který překazil jejich záměr; další faktor se vztahuje k těm, kteří vedli tyto scénáře a skončili sami poraženi, protože neznají Sýrii nebo nerozumí situaci do detailu. Začali s vyhlášením revoluce, ale opravdová revoluce vyžaduje skutečné prvky; nemůžete vytvořit revoluci pouze placením peněz. Když tento přístup selhal, přesunuli se k používání sektářských sloganů za účelem docílit rozdělení naší společnosti. Přestože se jim podařilo infiltrovat určitá ohniska do syrské společnosti, hnízda ignorace a nedostatku povědomí, které existuje v každé společnosti, nebyli schopni vytvořit toto sektářské rozdělení. Kdyby uspěli, Sýrie by byla rozdělena od začátku. Také padly do svých vlastních pastí pokusy udělat dojem, že to byl zápas o udržení moci spíše než zápas o národní suverenitu. Nikdo by nebojoval a netýral se, aby zajistil moc někomu jinému.

AL-MANAR V bitvě za vlast se zdá, že syrské vedení po dvou a půl letech dělá pokroky na bitevních polích. A pokud se vás smím zeptat, proč jste se rozhodl přejít od obrany k útoku? A nemyslíte si, že jste přišel pozdě s rozhodnutím jít do ofenzívy a následně způsobil těžké ztráty, když vezmeme Al-Qseir (al- Qusayr) jako příklad?

PREZIDENT ASSAD To není otázka obrany a útoku. Každá bitva má svou vlastní taktiku. Ze začátku jsme se nezabývali každou situací pouze z vojenské perspektivy. Brali jsme v úvahu také sociální a politické aspekty – mnoho Syřanů bylo mylně informováno ze začátku a bylo zde mnoho přátelských zemí, které nechápaly domácí dynamiku. Vaše akce se mění podle toho, jaká je shoda ohledně určitých záležitostí. Není pochyb, že jak se události vyvíjejí, Syřané jsou schopni lépe porozumět situaci a tomu, co je opravdu v sázce. To pomohlo ozbrojeným silám lépe vykonávat jejich službu a dosáhnout výsledků. Takže to, co se děje teď, není změna v taktice od obrany k útoku, ale spíše posun v rovnováze moci ve prospěch ozbrojených sil.

AL-MANAR Jak bylo této rovnováhy dosaženo, pane prezidente? Sýrie je kritizována, že žádala o výpomoc zahraniční bojovníky, a abych byl zcela otevřený, říká se, že bojovníci Hizzballáhu rozšiřují výpomoc. V předchozím rozhovoru jste řekl, že je 23 milionů Syřanů a nepotřebujete pomoc od nikoho jiného. Co tedy dělá Hizballáh v Sýrii?

PREZIDENT ASSAD Hlavní důvod, proč opatřit rovnováhu je změna názorů lidí v oblastech, kde se dříve rodily ozbrojené skupiny ne nezbytně kvůli nedostatku vlastenectví z jejich strany, ale protože byli podvedeni. Byli vedeni, aby uvěřili, že tu byla revoluce proti selhávání státu. To se změnilo; mnoho jedinců opustilo tyto teroristické skupiny a navrátili se ke svým normálním životům. A pokud jde o to, co bylo řečeno o Hizballáhu a účasti zahraničních bojovníků po boku syrské armády, to je nesmírně důležitá věc a má několik prvků. Každý z těchto prvků by měl být jasně pochopen. Hizballáh, bitva v Al-Qseir a nedávný izraelský letecký úder – na tyto tři faktory nelze pohlížet izolovaně, jsou všechny částí stejné záležitosti. Budu upřímný. V posledních týdnech a zvláště po řeči pana Hasana Nasrallaha arabská a zahraniční média řekla, že bojovníci Hizballáhu bojují v Sýrii a brání syrský stát, nebo abych použil jejich slova „režim“. Logicky, kdyby Hizballah nebo odpůrci chtěli bránit Sýrii tím, že by poslali bojovníky, kolik by jich mohli poslat – pár slovek, tisíc nebo dva? Hovoříme o bitvě, ve které jsou stovky tisíců syrských jednotek proti desítkám tisíců teroristů, pokud ne více vzhledem ke stálému přílivu bojovníků ze sousedních a zahraničních zemí, kteří podporují tyto teroristy. Takže je jasné, že počet bojovníků, kterými by Hizballáh mohl přispět za účelem chránit syrský stát v jeho bitvě, by byla kapka v oceánu v porovnání s počtem syrských vojáků bojujících proti teroristům. Když také vezmeme v úvahu obrovskou rozlohu Sýrie, tyto počty by neochránily ani stát, ani „režim“. To je viděno z jedné perspektivy. Z jiného úhlu, pokud tvrdí, že brání stát, proč nyní? Boje začaly po Ramadánu 2011 a vyhrotily se v 2012, v létě 2012, abych byl přesný. Oni začali bitvy za účelem „osvobodit Damašek“ a nastavili hodinu H poprvé, podruhé a potřetí, čtyři generálové byli zabiti při atentátu, mnoho jedinců uprchlo ze Sýrie a mnoho lidí věřilo, že to byla doba, kdy měl stát zkolabovat. Nestalo se. Nicméně, během všech těchto dob, Hizballáh nikdy nezasáhl, tak proč by zasahoval teď? Ještě důležitější – proč jsme neviděli Hizballáh bojující v Damašku a Aleppu? Mnohem významnější bitvy jsou v Damašku a Aleppu, ne v Al-Qseir. Al-Qseir je malé město v Homsu, proč nevidíme Hizballáh ve městě v Homsu? Zjevně, všechny tyto domněnky jsou chybné. Říká se, že Al-Qseir je strategické hraniční město, ale všechny hranice jsou strategické pro teroristy za účelem pašovat dovnitř jejich bojovníky a zbraně. Takže žádná z těchto tezí nemá nic společného s Hizballáhem. Když přihlídneme k nářkům a sténání arabských médií, prohlášení arabských a zahraničních představitelů – dokonce Pan Ki-mun vyjádřil znepokojení ohledně Hizballáhu v Al-Qseir – všechno toto je záměrem potlačovat a bránit vzdoru. Nemá to nic společného s obranou syrského státu. Syrská armáda dosáhla značných výsledků v Damašku, Aleppu, venkovském Damašku a mnoha dalších oblastech, nicméně jsme neslyšeli stejné nářky jako v případě Al-Qseir.

AL-MANAR Ale, pane prezidente, charakter bitvy, kterou vy a Hizballáh vedete v Al-Qseir se zdá, vašim kritikům, dostává tvar bezpečného koridoru spojujícího pobřežní region s Damaškem. Následně, kdyby byla Sýrie rozdělena, nebo kdyby byly prosazeny geografické změny, to by vyšlapalo cestu pro stát Alawitů. Takže jaký je charakter této bitvy a jak je spojen s konfliktem s Izraelem?

PREZIDENT ASSAD Za prvé, syrské a libanonské pobřežní oblasti nejsou spojeny přes Al-Qseir. Zeměpisně toto není možné. Za druhé, nikdo by nevedl boj za účelem posunout se směrem k separaci. Pokud volíte separaci, směřujete k záměru být zatlačeni určitého rohu bez vedení bitev po celé zemi. Povaha bitvy nenaznačuje, že bychom směřovali k rozdělení, spíše naopak, zaručujeme, že zůstaneme jednotnou zemí. Naši praotcové odmítli myšlenku rozdělení, když jim tuto nabídli Francouzi během jejich okupace Sýrie, protože si v té době byli vědomi jeho důsledků. Je možné nebo dokonce pochopitelné, že pozdější generace, my, jejich děti, jsme si toho méně vědomi nebo jsme méně dbalí? Ještě jednou, bitva v Al-Qseir a všechno to lamentování se vztahuje k Izraeli. Načasování bitvy v Al-Qseir bylo synchronizováno s izraelským leteckým úderem. Jejich záměr je přemoci odpor. Je to tatáž stará vojenská akce jen v jiné formě. Co je teď důležité, není Al-Qseir jako město, ale hranice; oni chtějí přemoci odpor z pevniny a z moře. Nabízí se otázka – někteří říkají, že vzdor by měl čelit nepříteli a v důsledku toho zůstat na jihu. Toto bylo řečeno 7. května 2008, když se někteří z izraelských agentů v Libanonu pokoušeli zmanipulovat komunikační systém odporu; tvrdili, že vzdor obrátil své zbraně směrem dovnitř. Řekli stejnou věc o syrské armádě; že syrská armáda by měla bojovat na hranici s Izraelem. My jsme řekli velmi jasně, že naše armáda bude bojovat s nepřítelem, ať je kdekoliv. Když je na severu, posuneme se na sever; totéž platí, když nepřítel přijde z východu či západu. To je také případ Hizballáhu. Takže otázka je, proč je Hizballáh rozmístěn na hranicích uvnitř Libanonu či uvnitř Sýrie? Odpověď je, že naše bitva je bitva proti izraelskému nepříteli a jeho zmocněncům uvnitř Sýrie nebo uvnitř Libanonu.

AL-MANAR Pane prezidente, pokud se mohu zeptat na účast Izraele v syrské krizi během nedávného leteckého úderu na Damašek. Izrael okamžitě připojil jisté zprávy k tomuto úderu říkající, že nechce eskalaci a že se nechce vměšovat do syrské krize. Otázka zní: Co chce Izrael a jaký typ zasahování?

PREZIDENT ASSAD Přesně o to mi jde. Vše, co se děje v tuto chvíli je cílené, na prvním místě na potlačení odporu. Izrael podporoval teroristy ze dvou důvodů. První je zlomit odpor, druhý důvod je napadnout syrský systém vzdušné obrany. Nejde o nic jiného.

AL-MANAR Pane prezidente, když jsou tedy záměry Izraele jasné, syrský stát byl kritizován za svou zdrženlivou reakci. Každý očekával syrskou odpověď a syrská vláda oznámila, že si vyhrazuje právo odpovědět ve vhodném čase na vhodném místě. Proč nenastala reakce okamžitě? A je to dost, když nejvyšší zdroj prohlásí, že zbraně byly zacíleny na izraelského nepřítele a že jakýkoliv útok bude okamžitě oplacen bez uchylování se k nařízení armády?

PREZIDENT ASSAD Informovali jsme všechny arabské a zahraniční strany – většinou zahraniční – které nás kontaktovaly, že odpovíme příště. Samozřejmě tady byla více než jedna odpověď. Bylo zde několik izraelských pokusů o porušení pravidel, které si vyžádaly okamžitou odplatu. Ale tyto krátkodobé reakce nemají opravdovou váhu; jsou pouze politického charakteru. Když budeme chtít odpovědět Izraeli, reakce bude mít strategický význam.

AL-MANAR
Jakým způsobem? Například otevřením Golanského průčelí?

PREZIDENT ASSAD To záleží na názoru veřejnosti, jestli je zde shoda na podpoře odporu, nebo ne. To je otázka.

AL-MANAR Jaká je situace v Sýrii teď?

PREZIDENT ASSAD Ve skutečnosti je tu jasný tlak veřejnosti otevřít Golanské průčelí odporu. Toto nadšení je také na arabské straně. Přijali jsme už mnoho arabských delegací, které chtěli vědět, jak mladí lidé mohou být přijati do boje proti Izraeli. Jistě, odpor není snadný. Není to pouze otázka otevření průčelí geograficky. Je to politická, ideologická a sociální záležitost s konečným výsledkem ve vojenské akci.

AL-MANAR Pane prezidente, když vezmeme v úvahu incident na Golanských výšinách a syrskou odplatu za izraelské bojové vozidlo, které překročilo bojovou linii, znamená to, že pravidla ozbrojeného střetu se změnila? A pokud se změnila pravidla hry, jaká je tedy nová rovnice, jak se říká?

PREZIDENT ASSAD Skutečná změna v pravidlech ozbrojeného konfliktu se stane, když je zde obecná podmínka usilující o odpor. Jakákoliv jiná změna je krátkodobá, pokud nesměřujeme k válce. Jakákoliv odpověď jakéhokoliv typu může vypadat jako změna pravidel ozbrojeného střetu, ale nemyslím si, že to tak je. Skutečná změna nastává, když se lidé pohnout směrem k odporu; to je opravdu dramatická změna.

AL-MANAR Nemyslíte, že už je trošku pozdě? Po 40 letech klidu a dočasného příměří na Golanských výšinách se teď hovoří o posunu na onom průčelí, o nových rovnicích, o nových pravidlech hry?

PREZIDENT ASSAD Pořád se hovoří o Sýrii otevírající průčelí a zavírající průčelí. Stát nevytváří odpor. Odpor může být nazýván odporem pouze, když je obecný a spontánní, nedá se vytvořit. Stát nemůže ani podporovat, ani být proti odporu nebo vytvářet překážky tak, jako se to děje v některých arabských zemích. Domnívám se, že stát, který je proti vůli svého lidu odporovat je lehkomyslný. Není to tak, že Sýrie se rozhodla po 40 letech posunout se tímto směrem. Veřejné duševní rozpoložení je takové, že naše národní armáda vykonává svou službu, aby ochránila a osvobodila naši zem. Kdyby tady nebyla armáda, jako tomu bylo v Libanonu, když byli armáda a stát rozděleni během občanské války, odpor by už zde byl dávno. Dnes, za současných podmínek, je zde spousta faktorů dožadujících se tohoto směru. Zaprvé, opakující se izraelské agrese, které představují hlavní faktor ve vytváření této touhy a požadované odměny. Zadruhé, zapojení armády v bitvách na více než jednom místě napříč Sýrií vytvořil sentiment v části civilistů, že je jejich povinností posunout se tímto směrem za účelem podpory ozbrojených sil na Golanských výšinách.

AL-MANAR Pane prezidente, Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael nebude váhat s útokem na Sýrii, pokud zaznamená, že zbraně se přepravují do Hizballáhu v Libanonu. Pokud Izrael uskuteční tyto hrozby, chci od vás přímou odpověď: co udělá Sýrie?

PREZIDENT ASSAD Jak už jsem řekl, informovali jsme příslušné státy, že odpovíme obdobně. Je samozřejmě těžké specifikovat vojenský způsob, jaký by byl použit, to je na našem vojenském vedení, aby rozhodlo. Plánujeme různé scénáře, které záleží na okolnostech a načasování úderu, který by určil, kterým způsobem a jakými zbraněmi.

AL-MANAR Pane prezidente, po leteckém útoku na Damašek se hovořilo o raketových střelách S300 a o tom, že tento raketový systém zajistí rovnováhu. Na základě tohoto argumentu navštívil Netanjahu Moskvu. Má přímá otázka je: Jsou tyto raketové střely na cestě do Damašku? Má Sýrie teď tyto zbraně ve vlastnictví?

PREZIDENT ASSAD Není naše taktika hovořit veřejně o vojenských záležitostech, pokud jde o to co máme a co obdržíme. Pokud jde o Rusko, kontrakty nemají nic společného s krizí. Vyjednáváme s nimi o různých typech zbraní už léta a Rusko se zavázalo dodržet tyto smlouvy. Co tím chci říct, je, že ani Netanjahuova návštěva, ani krize a okolnosti neovlivnily dovoz zbraní. Všechny naše dohody s Ruskem budou dodrženy, některé už dodrženy byly, spolu s Rusy v tom budeme pokračovat i v budoucnu.

AL-MANAR Pane prezidente, mluvili jsme o neochvějnosti syrského vedení a státu. Diskutovali jsme pokroky, kterých bylo dosaženo na bitevních polích a o posilování spojenectví mezi Sýrií a odporem. Z jiné perspektivy, je zde diplomatická aktivita čeřící vody, které stagnovaly po dva a půl roku. Než si promluvíme o tomto a Ženevské konferenci a červených čarách, které Sýrie namalovala, byl zde jednoduchý návrh nebo jednoduché řešení navržené předchozí hlavou koalice Muazem al-Khatibem. Ten řekl, že prezidentovi spolu s 500 dalšími vysokými hodnostáři bude dovoleno opustit zemi do 20 dnů a že krize pomine. Proč jste nevyhověl těmto požadavkům a neukončil krizi?

PREZIDENT ASSAD Vždy jsem hovořil o základním principu – že syrští lidé mají sami právo rozhodnout, zda má prezident zůstat, či odejít, takže kdokoliv se vyjadřuje k této věci, by měl uvést, kterou část syrského lidu reprezentuje a kdo jim dal pravomoc hovořit jejich jménem. Pokud jde o tento podnět, vlastně jsem ho nečetl, ale byl jsem velmi šťastný, že mi dali 20 dní a 500 lidí! Nevím, kdo to navrhl, nezajímám se moc o jména.

AL-MANAR On vlastně řekl, že dostanete 20 dní, 500 lidí a žádné záruky. Budete moci odejít, ale s vůbec žádnými zárukami, zda proti vám bude podniknuta nějaká právní akce nebo ne. Pane prezidente, to nás přivádí k vyjednávání, mám na mysli Genevu 2. Syrská vláda a vedení oznámily původní souhlas s účastí na této konferenci. Pokud se bude konat, bude tam stůl se syrskou vlajkou na jedné straně a s vlajkou opozičních skupin na druhé straně. Jak můžete přesvědčit syrský lid po dvou a půl letech krize, že budete sedět tváří v tvář u stejného jednacího stolu s těmito skupinami?

PREZIDENT ASSAD Zaprvé, pokud jde o vlajku, je bezcenná bez lidí, které reprezentuje. Když dáme vlajku na stůl nebo kamkoliv jinam, hovoříme o lidech, které reprezentuje. To je otázka pro ty, kteří vyvěsili vlajky, kterým říkají syrské, ale které jsou rozdílné od oficiální syrské vlajky. Takže, tato vlajka nemá žádnou hodnotu, pokud nereprezentuje lid. Zadruhé, zúčastníme se této konference jako oficiální delegace a legitimní představitelé syrského lidu. Ale koho reprezentují oni? Až konference skončí, vrátíme se do Sýrie, domů k našim lidem. Ke komu se ale vrátí oni? Do pětihvězdičkových hotelů? Nebo na ministerstva zahraničí států, které reprezentují za účelem odevzdat zprávu? Nebo se vrátí ke zpravodajským službám těch států? Takže až my se zúčastníme této konference, měli bychom vědět velmi přesně pozice některých sedících u toho stolu – a říkám některých, protože formát konference není ještě jasný a nemáme detaily, jak bude považována syrská vlastenecká opozice nebo další opoziční strany v Sýrii. Pokud jde o opoziční skupiny v zahraničí a jejich vlajku, víme, že se účastníme konference ne proto, abychom vyjednávali s nimi, ale spíše se státy, které je zaštiťují; ačkoliv se bude zdát, že vyjednáváme s otroky, ale vlastně vyjednáváme s jejich pány. Tak to je, neměli bychom si nic nalhávat.

AL-MANAR Jste vy, v syrském vedení, přesvědčení, že tato jednání budou vedena příští měsíc?

PREZIDENT ASSAD Očekáváme, že k nim dojde, pokud v nich nebudou bránit další státy. Jak jsme my v Sýrii přesvědčeni, oznámili jsme před několika dny, že souhlasíme v zásadě s účastí.

AL-MANAR Když říkáte v zásadě, zdá se, že zvažujete i jiné možnosti.

PREZIDENT ASSAD V zásadě jsme zastáncem konference jako pojmu, ale ještě nejsou dány žádné detaily. Například, budou stanoveny nějaké podmínky před konferencí? Pokud ano, tyto podmínky mohou být neakceptovatelné a nezúčastníme se. Takže idea konference, setkání, je v zásadě dobrá. Budeme muset počkat a uvidíme.

AL-MANAR Pojďme se pobavit, pane prezidente, o podmínkách nastolených syrským vedením. Jaké jsou syrské podmínky?

PREZIDENT ASSAD Jednoduše řečeno, naše jediná podmínka je, že cokoliv dohodnuté na jakémkoliv setkání uvnitř nebo mimo zemi včetně konference je předmětem schválení syrského lidu prostřednictvím obecného referenda. To je jediná podmínka. Nic jiného nemá žádnou váhu. To je důvod, proč se cítíme dobře ohledně odjezdu na konferenci. Nemáme žádné komplexy. Obě strany mohou navrhnout cokoliv, ale nic nemůže být realizováno bez svolení syrského lidu. A dokud jsme legitimními představiteli národa, nemáme se čeho bát.

AL-MANAR Mluvme jasně, pane prezidente. Je plno nejasností v Ženevě 1 a Ženevě 2 ohledně přechodného období a roli prezidenta Bashara al-Assada v přechodném období. Jste připraven předat všechny své pravomoci této přechodné vládě? A jak vy chápete toto nejasné období?

PREZIDENT ASSAD Toto jsem objasnil v iniciativě, se kterou jsem přišel v lednu tohoto roku. Oni říkají, že chtějí přechodnou vládu, ve které nemá prezident žádnou roli. V Sýrii máme prezidentský systém, kde prezident je hlavou republiky a předseda vlády řídí vládu. Oni chtějí vládu s širokými pravomocemi. Syrská ústava dává vládě plné pravomoci. Prezident je nejvyšší velitel armády a ozbrojených sil a hlavou nejvyšší soudní rady. Všechny další instituce reportují přímo vládě. Změnou pravomocí prezidenta je předmětem změny ústavy; prezident se nemůže prostě vzdát svých pravomocí, nemá ústavní právo. Změna ústavy vyžaduje obecné referendum. Pokud chtějí navrhnout takové záležitosti, tyto mohou být diskutovány na konferenci a pokud se shodneme na něčem – pokud se shodneme, navrátíme se domů a předáme to obecnému referendu a půjdeme dále. Ale žádat dodatek ústavy předem, to nemůže udělat ani prezident, ani vláda.

AL-MANAR Upřímně, pane prezidente, všechny mezinárodní pozice zabrané proti vám a všichni vaši političtí oponenti říkají, že nechtějí roli al-Assada v syrské budoucnosti. Toto řekl saudsko-arabský ministr zahraničí Saud al-Faisal a totéž říkají Turkové a Katařani a také syrská opozice. Bude prezident Assad nominován do následujících prezidentských voleb v roce 2014?

PREZIDENT ASSAD Co já vím, je, že saudskoarabský al-Faisal je specialista na americké záležitosti, nevím, zda ví něco o syrských záležitostech. Pokud se chce něco dozvědět, tak to je v pořádku! Pokud jde o přání těch dalších, opakuji to, co už jsem řekl dříve: jediná podstatná přání jsou ta syrského lidu. Pokud jde o nominaci, některé strany řekly, že je vhodnější, aby prezident nebyl nominován pro volby v 2014. Tato věc bude rozhodnuta, až se přiblíží čas; stále je příliš brzy o tom diskutovat. Až přijde čas, a budu cítit na základě svých setkávání a spolupráce se syrským lidem, že je zde potřeba a obecné přání nominovat mne, nebudu váhat. Nicméně, pokud ucítím, že Syřané nechtějí, abych je vedl, přirozeně se nebudu navrhovat. Na takovýchto řečech se ztrácí čas.

AL-MANAR Pane prezidente, zmínil jste saudskoarabského ministra zahraničí Sauda al-Faisala. To mě přimělo zeptat se na syrský vztah se Saudskou Arábií, s Katarem, s Tureckem, zvláště pokud vezmeme v úvahu, že jejich nedávná pozice v arabské ministerské komisi byla relativně umírněná. Nevolali přímo a obecně po vypuzení prezidenta Assada. Cítíte nějakou změnu nebo podporu v části těchto zemí směrem k politickému řešení syrské krize? A je Sýrie připravena znovu jednat s Arabskou Ligou, když syrská vláda žádala omluvu od Arabské ligy?

PREZIDENT ASSAD Pokud jde o arabské státy, vidíme rychlé změny v jejich rétorice, ale ne v akcích. Země, které podporují teroristy, se nezměnily; stále podporují terorismus ve stejné míře. Ani Turecko neudělalo žádné pozitivní kroky. Pokud jde o Katar, jejich role je také stejná – role finančního podporovatele – banky podporující teroristy přes Turecko. Takže, kolem a kolem, žádná změna. Pokud jde o Arabskou ligu, v Sýrii jsme nikdy nevkládali naděje do Arabské ligy. Ani v minulých desetiletích jsme byli sotva schopni rozebrat miny, které na nás nachystali na různých setkáních, ať už na summitech či setkáních zahraničních ministrů. Takže ve světle tohoto a jejich nedávných akcí, můžeme opravdu očekávat, že liga bude hrát nějakou roli? Jsme otevřeni komukoliv, nikdy nezavíráme dveře. Ale měli bychom také být realisté a čelit pravdě, že oni nejsou schopni nic nabídnout, zvláště od té doby, co značné množství arabských států není nezávislých. Dostávají příkazy zvenčí. Někteří z nich s námi sympatizují ve svých srdcích, ale nemohou jednat podle svých pocitů, protože nejsou pány svých rozhodnutí. Takže ne, nevkládáme žádné naděje do Arabské ligy.

AL-MANAR Pane prezidente, toto nás vede k otázce: pokud je arabské prostředí jako takové, a bereme v úvahu vývoj na základě neochvějnosti, ženevskou konferenci a vyjednávání, základní otázka je: co když politická jednání selžou? Jaké budou důsledky selhání politických jednání?

PREZIDENT ASSAD To je docela možné, protože jsou zde státy, které blokují jednání z principu a snaží se vyhnout nepříjemnostem. Jsou proti jakémukoliv dialogu, ať už uvnitř nebo vně Sýrie. Dokonce i Rusové v několika prohlášeních ochladili svá očekávání z této konference. Ale měli bychom také být přesní v definování tohoto dialogu, zvláště ohledně toho, co se děje v oblasti. Hodně frakcí zapojených do rozhovorů o tom, co se děje v Sýrii, nemá žádný vliv na oblast a nemají dokonce ani přímý vztah s teroristy. V některých případech jsou tito teroristé přímo napojeni na státy, které je podporují, v jiných případech jsou to pouhé gangy placené provést teroristické aktivity. Takže selhání nezmění znatelně realitu uvnitř Sýrie, protože tyto státy nepřestanou podporovat teroristy – konference nekonference, všechny gangy neukončí svou podvratnou činnost. Takže to na ně nemá žádný vliv.

AL-MANAR Pane prezidente, události v Sýrii přetékají do sousedních zemí. Vidíme, co se děje v Iráku, exploze v Al-Rihaniye v Turecku a také v Libanonu. V Ersal, Tripolisu, účast hizballáhu v bojích v Al-Qseir. Jak přistupuje Sýrie k situaci v Libanonu? Myslíte si, že libanonská strategie odloučení je stále aplikovaná a přijímaná?

PREZIDENT ASSAD Nechte mě vznést nějaké dotazy založené na realitě v Sýrii a Libanonu o strategii odloučení, abych nebyl obviněn z vytváření hodnotného úsudku o tom, zda tato strategie je správná nebo ne. Začněme se snadnými dotazy: Byl Libanon schopen zabránit libanonskému vměšování se do Sýrie? Byl chopen zabránit pašování teroristů a zbraní do Sýrie? Byl schopen zabránit poskytování bezpečného útočiště pro ně v Libanonu? Nebyl; vlastně každý ví, že Libanon přispěl negativně do syrské krize. V poslední době, byl Libanon schopen ochránit sebe sama před důsledky syrské krize, nejzřetelněji v Tripolisu u zbraní, které byly složeny v různých oblastech Bejrútu a jeho okolí? Nebyl. Takže o jakém typu odloučení tady hovoříme? Pro Libanon je odloučit sebe sama od krize samotné jedna věc a pro vládu je odloučení sebe sama druhá věc. Když se vláda distancuje od určité události, která ovlivňuje zájmy libanonského lidu, znamená to distancovat se od libanonských obyvatel. Nekritizuji tady libanonskou vládu – hovořím o obecných principech. Nechci, aby se říkalo, že kritizuji tuto vládu. Kdyby se syrská vláda distancovala od záležitostí, které zajímají syrský lid, také by selhala. Takže abych odpověděl na vaši otázku ohledně libanonské strategie distancování se, nemyslíme si, že je to reálně možné. Když dům mého souseda hoří, nemohu říci, že to není moje věc, protože dříve či později, se oheň rozšíří do mého domu.

AL-MANAR Pane prezidente, co byste řekl podporovatelům osy odporu? Slavíme výročí vítězství odporu a osvobození v jižním Libanonu, v atmosféře slibů vítězství, o kterých mluvil pan Hasan Nasrallah. Říkáte s velkou jistotou, že se ukážete být vítězem krize. Co byste řekl všem těm divákům? Blížíme se ke konci toho tmavého tunelu?

PREZIDENT ASSAD Věřím, že velké vítězství dosažené arabským hnutím odporu v minulých letech a dekádách je primárně intelektuálním vítězstvím. Odpor by nebyl schopen zvítězit vojensky, kdyby nebyli schopni uspět a stát pevně proti kampani namířené na zkreslování koncepce a principů tohoto regionu. Před občanskou válkou v Libanonu někteří lidé říkávali, že síla Libanonu spočívá v jeho slabosti; to je podobné přísloví, že inteligence člověka spočívá v jeho hlouposti, či že čest se udržuje prostřednictvím úplatkářství. Je to nelogický protimluv. Vítězství odporu v určitých důležitých okamžicích dokázalo, že tato koncepce není pravdivá a ukázalo, že slabost Libanonu spočívá v jeho slabosti a jeho síla v jeho síle. Síla Libanonu je v síle jeho odporu a bojovníků, o kterých jste hovořila. Dnes, více než kdy předtím, potřebujeme tyto ideje, tento způsob uvažování, tuto neochvějnost a tyto skutky vykonané bojovníky odporu. Události v arabském světě během posledních let rozložily koncepci do takové míry, že někteří Arabové zapomněli, že skutečný nepřítel je stále Izrael, a místo toho vytvořili vnitřní, sektářské, regionální a národní nepřátele. Dnes vkládáme naše naděje do těchto bojovníků odporu, aby připomněli arabským lidem skrze své úspěchy, že náš nepřítel je stále stejný. Pokud jde o mou jistotu ve vítězství, kdybychom si nebyli tak jistí, nedokázali bychom si stát pevně za svým a pokračovat v této bitvě po dvou letech globálního útoku. Toto není trojstranný útok, jako tomu bylo v roce 1956, toto je globální válka vedená proti Sýrii a odporu. Máme absolutní jistotu v naše vítězství a ujišťuji je, že Sýrie vždy zůstane, dokonce více než předtím, nápomocna odporu a bojovníkům odporu kdekoliv v arabském světě.

AL-MANAR Abychom to shrnuli, bylo mi velkou ctí vést tento rozhovor s Vaší excelencí, prezidentem Syrské republiky, Basharem al-Assadem. Mockrát děkuji.

PREZIDENT ASSAD Není zač. Rád bych poblahopřál stanici Al-Manar, stanici odporu, na výročí osvobození a pogratuloval libanonskému lidu a všem bojovníkům odporu v Libanonu.



Zdroj : http://www.vlastnihlavou.cz



  

Žádné komentáře:

Okomentovat