3. 8. 2013

Čína na trzích zbraní

Vojenští experti dlouhou dobu přijímali Čínu výhradně jako zam dovážející zbraně. I když v 80. letech dodávala bojujícím Iráku a Íránu staré sovětské střelné zbraně a vojenskou techniku. To se ale za čínský vojenský export označit nedá.




  

Avšak v roce 2012, se Čína podle údajů Stokholmského ústavu výzkumu světových problémů dostala do skupiny zemí vývozců jako jedna z vedoucích zemí. Její zisk dosáhl 8,3 miliard dolarů a předstihla tak Velkou Británii. Čína, která je i nadále jedním z hlavních spotřebitelů, se současně stala i velkým dodavatelem zbraní a techniky. Jak je to možné?

Odpověď najdeme ve specifice utváření čínského vojenského průmyslového komplexu a čínské ekonomiky jako takové. Čínský vojenský průmyslový komplex je poměrně nedávným produktem politiky reforem. V 90. letčech minulého století zakupovala Čína ve velkém ruské zbraně a techniku, které nejen zařazovala do výzbroje, ale kromě toho je i pečlivě zkoumala a kopírovala.

Západní experti často označovali ekonomiku ČLR, především koncem 90. let a na začátku nového tisíciletí za „ekonomiku kopírování“, což bylo částečně pravdou. Zvláštního úspěchu dosáhli Číňané právě ve vojenské sféře.

Čínský vojenský průmyslový komplex do sebe doslova vstřebal prakticky všechny prodávané prototypy ruských, evropských a izraelských zbraní. Čína uplatnila i americké now-how. K tomu musíme přidat velké finanční a technoilogické možnosti Pekingu, které se objevily v důsledku reforem. K polovině 2000. let zformovala Čína moderní obranný průmyslový komplex.

To vše se samozřejmě neobešlo bez skandálů a nedorozumění. Mnohé druhy čínské techniky (především letecké) připomínaly nejlepší prototypy ruských Migů nebo amerických stíhaček různých modifikací. Přitom je čínský vojenský průmysl na jednotlivých směrech i nadále značně závislý na dodávkách náhradních dílů ze zahraničí. Čínský letecký průmysl je například ze sta procent závislý na ruských leteckých motorech.

Na zahraniční pozorovatele čínské vojenské úspěchy zvlášť zapůsobily na nedávných leteckých výstavách Airshow China. Na výstavě v roce 2012 byli západní experti prakticky šokováni při předvádění stendového modelu stíhačky Shenyang J-31 a také série nových čínských bezpilotních přístrojů, které jsou, jak vyšlo najevo, už dávno ve výzbroji armády. Tuto techniku začala státní korporace ASN vyvíjet už v roce 1996.

Současně se stávají stále aktivnějšími kontakty čínské armády: za dva poslední roky uskutečnila jednadvacet společných cvičení s ozbrojenými silami jiných zemí, zatímco v letech 2006-2010 pouze dvaatřicet.

Můžeme tedy hovořit o vojenském pokroku Číny. V Číně se vytváří pokrokový vojenský průmyslový komplex, urychleně je modernizována armáda, rozšiřuje se účast čínských vojáků v různých akcích – od mírových operací až po společná cvičení. Čína, která do určité doby podle odkazu Deng Sjao-pinga skrývala své možnosti, se mění v silnou vojenskou mocnost, která bude ovlivňovat rovnováhu sil ve světě v 21. století.

Zdroj: Hlas Ruska


  

Žádné komentáře:

Okomentovat